Světová inspirace v Kraji blanických rytířů
Za největšími stromy světa nemusíte letět do Kalifornie, za drsnou přírodou na ruskou Sibiř. Víte, že Ameriku máte doslova za rohem? Nebo že kousek Číny vás překvapí v zámeckém parku ve Vlašimi? Na skok do Ameriky? Žádný problém! A jak je možné, že kostel v Kondraci u Vlašimi nápadně připomíná kostel v porýnském Steinfeldu v dnešním Německu? A věž zámku ve Zruči nad Sázavou je podobná dominantě rumunského města Sighisoara – rodišti Vlada Napichovače, který byl předlohou hraběte Drákuly z díla Brama Stokera.Kousek od Vlašimi si můžete prohlédnout loretu – chýši, v níž v Nazaretu žila Panna Marie. A ve Voticích stojí zase kopie jeruzalémského Božího hrobu. Nemusíte do světa, navštivte Kraj blanických rytířů. U nás je to světové!
Kousek Číny v zámeckém parku ve Vlašimi
V některých evropských parcích nás překvapí čínské pavilony, pro Evropu poslední třetiny 18. století velmi módní a exotické architektonické parkové prvky. Ačkoli středočeská Vlašim nebyla kolem roku 1780 rozhodně žádnou Paříží nebo Londýnem, jeden bohatě zdobený čínský pavilon byl postaven i ve zdejším zámeckém parku.
Postaven byl spolu s dalšími romantickými stavbami – třemi vstupními branami (Domašínskou, Vlašimskou, Znosimskou), Starým hradem, Maurskou besídkou, Benátskou studánkou, Rybárnou, skalní slojí Grottou ve velkorysém zámeckém parku podél řeky Blanice. Zatímco některé ze staveb v průběhu dalších staletí zanikly, vstupní brány, Starý hrad a Čínský pavilon se dochoval. Nápadně připomíná čínský kiosek Le Rouge v parku Monceau v Paříži.
Na skok do Ameriky nebo na Sibiř? Žádný problém!
Kousek od Votic založil v roce 1925 podnikavý kožišiník Josef Přenosil chatovou kolonii. Nazval ji Amerikou. Název měl evokovat něco nového, exotického, a ukázal se, jako dobrý marketingový tah. Původně neúrodnou pastvinu rozparceloval a jednotlivé pastviny nabízel a prodával zájemcům na stavbu letních obydlí. Nabídka oslovila hlavně pražskou klientelu. Kdo by nechtěl mít letní byt na dobré adrese? Navíc v kraji, který od roku 1907 aktivně jako Českou Sibiř propagoval politik, novinář, spisovatel a pravá ruka prezidenta Masaryka Jan Herben.
Na slávu prvorepublikové rekreační kolonie navázal od poloviny roku 2019 Zájezdní hostinec Starý svět s nálevnou, tančírnou, koupadlem a stylovým ubytováním.
Za Božím hrobem do Votic, za Loretou k Vlašimi
Navštívit při cestě do Jeruzaléma chrám Božího hrobu – to je pro turistu, nejen křesťanského poutníka, povinnost. Stavbu mimořádně cennou z duchovního i historického hlediska můžete navštívit i v Čechách. Replika Božího hrobu stojí od konce 17. století na bývalém františkánském hřbitově ve Voticích. Její vznik souvisí přímo s působením františkánského řádu ve Voticích.
Od roku 1704 stojí na Spáleném vrchu u Vlašimi loreta, sakrální památka, připomínající chýši, ve které v Nazaretu žila Panna Maria. Jen v Česku je loret asi padesát, po Evropě jich stojí další desítky. Vlašimská loreta je unikátní „andělskou hudbou“. Poslechnout si ji můžete ale jen jednou v roce, při nedělní pouti při příležitosti narození Panny Marie.
Největší stromy světa obejmete v Ratměřicích
Nemusíte hned letět za oceán, abyste spatřili největší stromy planety. Impozantní sekvojovec obrovský byl od poloviny 19. století vysazován v mnoha evropských parcích. Jedním z nich byl i zámecký park v Ratměřicích, kam dva stromy, dovezené jako třináctileté z Kalifornie, nechal vysadit hrabě Otto Chotek, tehdejší majitel ratměřického panství. Dnes měří 41 a 42 metrů s obvody kmenů 5,36 a 5,8 metru.
„Mrakodrapy“ mezi rostlinami nejsou jedinou ozdobou ratměřického zámeckého parku. Rostou v něm například japonská jedle mikko a jedle Veitchova, překrásná jedle kavkazská či jinan dvoulaločný, patřící k nejstarším stromům na planetě.
Porýnská inspirace kostela v Kondraci
Působení ženského premonstrátského kláštera v Louňovicích pod Blaníkem mělo vliv na podobu kostela sv. Bartoloměje v Kondraci. Zatímco klášter v Louňovicích vypálili v roce 1420 husité a dnes se z něj dochovala pouze část zdiva v ulici J. Žižky, kondracký kostel typický dvěma válcovitými věžemi je jednou z dominant Podblanicka. Postavený před rokem 1200 v románském slohu, řadí se k nejstarším církevním stavbám v Čechách. Kostel je charakteristický dvěma věžemi se sdruženými okénky. V roce 1360 byl sice goticky upraven a v roce 1818 vyhořel, přesto se stále podobá klášternímu kostelu ve Steinfeldu, tedy místu, odkud do Čech přišli premonstráti.
Kde stojí „dvojníci“ zručských věží?
V zámeckém parku ve Zruči nad Sázavou se do výšky dvaceti metrů hrdě tyčí připomínka středověké éry dnešního zámku – Kolowratská věž. Nápadně se svým tvarem podobá kulatým věžím okouzlujícího anglického hradu Bodiam Castle, který se nachází v hrabství East Sussex nedaleko obce Robertsbridge.
Ještě bližšího „dvojníka“ má zručská Kolowratská věž v Německu. Mohutná zřícenina hradu Olbrück v regionu Porýní-Falc vyniká svou „zubatou věží“, stejně jako zručská věž. Německá věž byla postavena v polovině 14. století a měří 34 metrů.
Pseudogotickému zručskému zámku dává romantickou podobu hlavně jeho věž, opatřená hodinami. Podobná je dominantou města Sighisoara, které je zapsáno jako památka světového dědictví UNESCO. Mimochodem, Sighisoara je také rodištěm Vlada Napichovače, který byl předlohou hraběte Drákuly z díla Brama Stokera.
Objevte další památky Kraje blanických rytířů
Půvabné zámky obklopené romantickými zámeckými parky, tajemné zříceniny venkovských tvrzí, impozantní a dodnes pečlivě opečovávané kostely, ale i drobné sakrální památky, rozeseté po krajině. Inspirujte se k výletům za architektonickými skvosty Kraje blanických rytířů.
